Blog - Josef Hofman

Student Universitá Commerciále di Luigi Bocconi, Milán, mezinárodní ekonomie, management a finance (od 2009)

Rok narození:
1988

Vzdělání:
Střední škola: Obchodní akademie Heroldovy Sady, ČR, 2003; Boulder City Hish School, USA, 2004; OPEN GATE, ČR, 2005
Vysoká škola: Universitá Commerciale di Luigi Bocconi, Itálie, International Economics, Management and Finance

Nejoblíbenější předměty:
Prozatím mikroekonomika, management a matematika

Cíle:
Úspěšně ukončit bakalářské studium, v jeho průběhu absolvovat stáž v zahraniční firmě, nastoupit do návazného magisterského programu a získat titul MBA, pracovat v oboru rizikových investic, stát se jednou sám investorem.

Zájmy:
Umění (malba, film, literatura), sport (jízda na koni, fitness, projíždky na kole), vaření - italská a asijská kuchyně

Představení studenta

Jsem obyčejný kluk z Prahy 9. Měl jsem však v životě velké štěstí a podařilo se mi vyskytnout se mezi správnými lidmi a na správných místech vždy, když to bylo třeba. Mou největší výhodou v životě bylo zázemí, které mi doma poskytli rodiče. Dospíval jsem v láskyplném prostředí plném důvěry a díky tomu jsem se pak nikdy neměl problém vypořádat se situacemi, do kterých mě život postavil. Také jsem si doma osvojil vlastnosti, díky kterým jsem zaujal osoby, jež mě v mých snahách dále podpořily. Za největší dosavadní životní dary považuji například roční studium v USA, účast na studentském modelu OSN v Londýně, čtrnáctidenní stáž v Číně a především podporu Nadace Educa, která mi umožnila čtyři roky studovat na gymnáziu OPEN GATE. Jdu si také za svými sny. Nyní studuji (opět díky podpoře Nadace Educa) mezinárodní ekonomii, management a finance v Miláně na Universitá Commerciále di Luigi Bocconi. Mým mottem je: „Dobýt Západ a vrátit se do Čech, kde chci pokračovat ve svých aktivitách a založit rodinu.“ Více se o mně můžete dozvědět v mých příspěvcích.

  • 23. 2. 2010

    Jak plyne studentský život

    Vítám vás u svého druhého písemného počinu. Na sv. Valentýna to byl přesně rok od mé první návštěvy Milána. Tehdy jsem si univerzitu Bocconi i celé město – jak se na svátek zamilovaných sluší – zamiloval na první pohled. A jak to bývá, když se člověk pro něco vášnivě zapálí, nevidí překážky, neslyší varování sirén. Musel jsem si tu mnohokrát „nabít č...“, jak se lidově říká, než jsem procitl. Nenechte se však mýlit, že bych tu snad dnes byl nešťastný. Za možnost prožívat svá studentská léta právě zde jsem skutečně velmi rád. Dnes je ovšem mé hodnocení již střízlivější a nepřikrášlené optikou růžových brýlí.

  • 1. 10. 2009

    S arogancí a sobectvím to nepůjde

    Jak jsem již uvedl v úvodu svého blogu, pokládám se spíš za obyčejného kluka, který je snad odlišný jen tím, že následuje své sny. I když – připadá mi spíš naprosto přirozené jít si za tím, co chci.

Nahoru